V druhé polovině roku 2023 začala nová fotovoltaická elektrárna na střeše Kongresového centra Praha dodávat elektřinu. Bezemisní zdroj elektrické energie s 2080 solárními panely pokryje 10 % roční spotřeby elektřiny. Fotovoltaika velká jako fotbalové hřiště doplnila jeden z největších projektů energetických úspor v Česku, který v KCP realizovala ENESA z ČEZ ESCO. Fotovoltaika KCP (9 )
Poslední rekonstrukce proběhla v roce 2017 a dotkla se technického zázemí, AV techniky, Wi-Fi infrastruktury, digitálního navigačního systému, ale i samotných prostor od položení nových koberců, přes nový mobiliář až po modernizaci toalet či šaten.
Změna korporátní identity v roce 2017 symbolizuje transformaci v otevřené, přátelské a inspirativní místo a je důkazem toho, že jde Kongresové centrum Praha stále vpřed a drží krok s novými trendy. Díky všem změnám v posledních letech může dnes nabídnout jedinečný, smysluplný a kvalitní zážitek z každé konference, kongresu, koncertu, firemní akce či výstavy.
V letech 1998–2000 prošla budova rozsáhlou rekonstrukcí a byl dostavěn nový víceúčelový objekt s rozsáhlými hotelovými a kancelářskými kapacitami, dnešní Business Centre Vyšehrad a hotel Holiday Inn Prague Congress Centre, který disponuje celkem 254 pokoji.
V roce 1995 byla organizace transformována do nově založené akciové společnosti Kongresové centrum Praha. V současné době je Kongresové centrum Praha akciovou společností, ve které je majoritním vlastníkem Ministerstvo financí a minoritním hlavní město Praha.
Na podzim roku 1992 byla budova převedena do majetku hlavního města Prahy jako příspěvková organizace.
Od revolučního roku 1989 se Kongresové centrum Praha stalo uznávaným místem, kde se organizuje mnoho velkých mezinárodních kongresů a konferencí a zároveň nepřeberné množství kulturních, společenských či sportovních akcí. Těsně po sametové revoluci v prosinci 1989 zde probíhala i jednání o složení první polistopadové vlády Československa.
Slavnostně byla budova otevřena 2. dubna 1981 za účasti tehdejšího prezidenta.
Přečtěte si také velmi zajímavý a poutavý rozhovor s Ing. arch. Josefem Karlíkem, jedním ze čtveřice autorů budovy Kongresového centra Praha.
Psal se rok 1976 a právě byla zahájena výstavba neofunkcionalistické budovy Kongresového centra Praha, tehdejšího Paláce kultury. Autorský kolektiv tvořili architekti Jaroslav Mayer, Vladimír Ustohal, Antonín Vaněk a Josef Karlík. Budova byla dokončena roku 1981 jako jedno z největších a nejmodernějších společenských center Evropy.
Návrhy projektových úkolů se staly předmětem náročných jednání a posuzování. Na projektový úkol byla zpracována expertiza, v níž přední českoslovenští odborníci sedmnácti profesí vyjádřili připomínky. Projektové úkoly byly schváleny VHMP, generálním ředitelstvím, dne 3. 3. 1976.
Projektové úkoly za účinné technické pomoci generálního projektanta VPÚ Praha byly prvním dokumentem, který určoval účel a rozsah celé stavby ve všech souvislostech včetně časového plánu a nákladů stavby. Ukázalo se, že má-li plánované kulturní zařízení splnit předpokládané funkce, bude nezbytné, aby souběžně byly realizovány i podmiňující stavby. Dohromady s hlavním objektem PK tvořící soubor 5 samostatných staveb:
1. stavba
Úprava území předmostí Pankrác.
2. stavba
Hlavní budova se vším vybavením a příslušenstvím.
3. stavba
Dopravní řešení předmostí Pankráce.
4. stavba
Dálkové podzemní vedení v Praze 4 (kanalizační větev, přívody elektrického vedení, kabelové a ostatní slaboproudé propojení).
5. stavba
Přivaděč plynu včetně regulační stanice.
Usnesením předsednictva vlády ze dne 27. 2. 1975 byla schválena výstavba nové budovy s mnohostranným společenským posláním celostátního významu.
Chcete být informováni o novinkách a akcích konaných v Kongresovém centru Praha? Odesláním vaší emailové adresy souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
Kongresové centrum Praha, a.s.
5. května 1640/65, Nusle
140 21 Praha 4, ČR
info@praguecc.cz
Datová schránka: k4ietd4
IČ: 630 80 249
+420 261 171 111
© Kongresové centrum Praha, a.s.
